Vyšlo číslo 2023-2 časopisu Cornova

Číslo 2/2023 mezioborového časopisu pro výzkum 18. století je věnováno především židovským dějinám v Čechách a Moravě. Martin Štindl se věnuje Panovnickému antijudaismu na Moravě v první čtvrtině 18. století a jak vznikající moderní stát hledal klíče k regulaci židovské menšiny. Stať Ivety Cermanové pojednává o Proměnách vzdělávání českých Židů za vlády Josefa II. Následuje studie se zcela jinou tematikou: Martin Branda píše o Britských cestopisech o Španělsku z pohledu časopisu „Critical Review“. Číslo uzavírají čtyři recenze na knižní novinky z oblasti výzkumu o 18. století:

Filip Binder: Po stopách přírody, kultury i poznání: Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky (Barbora Jánská)

Daniel Drápala, Jana Tichá (eds.). Tuto se všeliké památky…: Památeční záznamy autorů z okruhu Vranečkovy kroniky (Daniel Kadlec)

Pavel Pumpr: Nižší klérus na Moravě v 18. století mezi stavem a profesí. Kariéry a sociálně-majetkové poměry kněží olomoucké diecéze v letech 1741–1783 (Miroslav Novotný)

Simon Portmann: Zwischen Wissensverbreitung und wirtschaftlichem Profit: Eine ‚Nachdrucker-Gesellschaft‘ in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts (Michael Wögerbauer)

Biennial Conference of the Czech Society for Eighteenth Century Studies Cultural Transfers in Habsburg Monarchy in 18th Century Prague, 22–24 November 2023

The question of cultural transfers has been a rewarding topic of historical research for several decades. This year's Biennial of the Czech Society for Eighteenth-Century Studies will focus on the question of cultural transfer in the Habsburg Monarchy roughly between 1680 and 1820 when the Danube Empire was opening up to Western European culture, but also becoming a model of the "Enlightenment" transformation of society and state for other European regions. The dynamic "circulation of knowledge", its democratization and gradual vernacularization (also in the sense of sharing information in non-elite languages) became a characteristic feature of this epoch in Central Europe as well. This exchange of information took place both towards the centres of the monarchy, as well as across the various Habsburg lands, including the Italian regions, the imperial territories, and later within the newly annexed Galicia.

The forthcoming Biennial seeks to grasp the process of adaptation of new ideas, cultural impulses and social practices in the Central European space.

The conference languages will be English and French.

ODKAZ: Photos from the conference will be available here: https://www.facebook.com/18stoleti/photos?locale=cs_CZ

Tématické číslo časopisu Cornova ke vzniku občanské společnosti

Číslo 1/2023 je věnováno převážně tematice poměru státu a společnosti v době osvícenství. Václav Smyčka se zabývá pojmem „Bürger“ a tím, jak byl kolem roku 1800 překládán do češtiny – je to „měšťan“, „poddaný“, „občan“, obecně „člověk“, nebo dokonce „vlastenec“? Filozofka Hana Fořtová analyzuje „Rokování, mínění a vytváření obecné vůle“ v Rousseauově myšlení o společnosti. Následují dvě studie s moravskou tematikou: v článku „Hospodářská politika zezdola“ analyzuje Jakub Huška cechovní reformu na Moravě v první polovině 18. století, Jaroslav Stanovský se zabývá vztahem osvícenské společnosti a patriotismu na Moravě ve druhé polovině 18. století. Ještě k tématu minulého čísla – dějinám medicíny – náleží článek Petry Hanákové, která představuje bratra Josefa Jungmanna, Antonína Jana Jungmanna, jako obrozence a průkopníka českého porodnictví.

ČSVOS srdečně zve k účasti na své 8. bienále k tématu

 

Ignác Cornova (1740–1822) a jeho okolí

 

10. zaří 2021, Dolní zasedací místnosti ÚČL AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1.

 

 

Málokdo v sobě spojuje tolik na první pohled protikladných rolí jako Ignác Cornova (25.7.1740–25.7.1822). Byl nadšeným zednářem i oddaným jezuitou. Uznávali jej jako básníka, stejně jako erudovaného historika. Podezírali jej ze sympatií k Francouzské revoluci, a přitom málokteré spisy z této doby demonstrují takovou loajalitu až servilitu vůči státu a habsburské dynastii jako ty jeho. Jan Theobald Held jej v pamětech vylíčil jako strhujícího přednašeče a důstojného starce, jehož „lakonismus, vtip a oheň neodolatelně vábily posluchače"; hraběnka Josefína Pachtová na něj naopak vzpomínala jako na ztřeštěného ctitele, jehož vyznání lásky skončilo internací v ústavu pro choromyslné. Cornova se cítil být hrdým Čechem, Němcem i Italem. Můžeme jej myšlenkově a umělecky přiřadit k baroku, rokoku, klasicismu i počínajícímu romantismu. Jak se všechny tyto protikladné role snášely v jediné osobnosti? Kolik ještě dalších tváří znal a uměl si nasadit tento pražský rodák, od jehož smrti uplynou příští rok dvě století? Jak se tyto protiklady vědeckého étosu a umění, společenské kritiky a státní loajality, jezuitského a zednářského prostředí spojovaly nejen u Cornovy, ale i v jeho okolí a době?

Konference bude věnována všem tématům, která se v mnohostranné osobnosti Cornovy jakoby zrcadlí, potkávají a kříží. Nabízí se tak možnost prozkoumat zdánlivé i skutečné protiklady doby, které zpětně působí často jako neslučitelné. Dovoluje nám zaměřit se nejen na široké spektrum otázek, ale také ohledávat limity „velkých vyprávění", v nichž konceptualizujeme 18. a počínající 19. století.

 

Program najdete zde.

 

Přednesené referáty plánujeme vydat v podobě studií v recenzovaném časopise Cornova.

7. bienale ČSVOS k proměnám městské společnosti

  

 

Osvícení měšťané v osvíceném státě? Proměny městské společnosti v českých zemích pozdního raného novověku (polovina 18. – začátek 19. století)

 

15. ledna 2020, od 9 30 hodin

 

Ústav pro českou literaturu, v.v.i., Dolní sál

Na Florenci 3, 110 00 Praha

 

Městská společnost pozdního osvícenství zůstává v české historiografii – navzdory inspirativním studiím Ivany Ebelové, Zdeňky Stokláskové, Hany Svatošové, Eduarda Maura, Pavla Běliny a dalších badatelů – poněkud ve stínu výzkumu šlechty, poddanského obyvatelstva a v poslední době i katolického duchovenstva. Zároveň máme sklon města a jejich obyvatele ve druhé polovině 18. století nahlížet spíše optikou hledání kořenů českého národního obrození. Proto bychom si chtěli položit otázku, jak se ve skutečnosti – pokud vůbec? – proměnila města a městečka českých zemí v důsledku tereziánských a josefínských reforem.

 

Program najdete zde nebo zde.

Olomoucká konference o hudbě 2. poloviny 18. století

 

Karl Ditters von Dittersdorf a šlechtická hudební kultura v českých zemích 2. poloviny 18. stoletíDittersdorf mail

 

Karl Ditters von Dittersdorf (1739–1799), kapelník biskupa Schaffgotsche na zámku Jánský Vrch u Javorníku, byl jednou z nejvlivnějších osobností z okruhu slezských zámeckých kapel, které právě ve druhé polovině 18. století zažívaly svůj největší rozkvět.

V pátek 7. 6. 2019 se koná v prostorách Uměleckého centra UP – Konviktu v Olomouci jednodenní konference, která se zaměří nejen na osobnost tohoto skladatele, ale také na kontext šlechtické hudební kultury v českých zemích jeho doby. Navazuje na muzikologická symposia věnovaná fenoménu aristokratických kulturních aktivit, která se konala v letech 2016 a 2018 ve Slezských Rudolticích.

Akci pořádá spolek Olomoucké barokní slavnosti, z. s. ve spolupráci s Katedrou muzikologie FF UP. Více informace najdete zde.

Barokní varhanářství na Moravě

 

 

V návaznosti na konferenci se uskuteční obnovená světová premiéra Dittersdorfovy serenaty Il tribunale di Giove, která se odehraje ve večerních hodinách na zámku Hukvaldy (účastníci budou přepraveni mikrobusem).

 

V rámci konference (ve 14:00) proběhne křest třetího dílu knihy Jiřího Sehnala o barokních varhanách. Publikace navazuje na předchozí dva svazky – Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři (2003) a Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany (2004), neboť výzkum v oblasti starých varhan na Moravě se od roku 2004 nezastavil, ale pokračoval. Nově nalezené nebo zpřístupněné prameny umožnily doplnit nebo upřesnit některá dříve zjištěná fakta. Také varhanářský průzkum při restaurování některých varhan dovolil upřesnit nebo zpochybnit některé dřívější závěry. Dodatky jsou uspořádány stejně jako oba svazky díla a respektují i jejich grafické rozvržení. Odkazují na jednotlivé kapitoly a stránky obou svazků. Uvádějí jen nově zjištěné poznatky. Zcela nové jsou kapitoly Vybavení varhanářské dílny, Vliv reformních snah na zvuk varhan a Změna zvukového ideálu.


 

 

Heldova Data zu meinem künftigen Nekrolog vyšla v prvním úplném překladu

Held - Fakta a poznámky

 

Jan Theobald Held: Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. Vzpomínky pražského lékaře na léta 1770–1799. 

 

Ed. Jindřich Květ a Daniela Tinková. (Paměť, sv. 90). Praha: Academia, 2017.

647 s. — 24 s. obrazových příloh — ISBN 978-80-200-2653-8 — 595 Kč

 

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným.

do 30.9.2017: Call for papers pro konferenci o osvícenské byrokracii

 

Zrození úředníka. Formování identity, moc, vzdělání a sociabilita osvícenské byrokracie.

 

Konference se uskuteční ve dnech 23. – 24. 11. 2017 (čt – pá) v Historickém ústavu AV ČR, Prosecká 76, 19000 Praha 9


urednici.jpg

Stejně jako osvícenství dalo základy naší době ve všech sférách života společnosti, tak postava profesionálního úředníka, reprezentanta a přímého realizátora osvícenských změn, nabyla nové, takřka do současnosti přetrvávající podoby. Dnes, kdy se každodenně potýkáme a setkáváme s problematikou státní a evropské úřední mašinerie, služebním zákonem, schopnostmi úředníků, jejich postavením, ale i jejich chybami a korupcí, je o to zajímavější zodpovědět si otázku počátků tohoto systému. Na naší konferenci uvítáme všechny, kdo se nad touto problematikou chtějí zamyslet a diskutovat o ní. Věnovat bychom se chtěli nižšímu a střednímu úřednictvu, státnímu, městskému, vrchnostenskému, přičemž nám nejde o medailonky jednotlivých osob, ale o případové studie zaměřené na tato témata:

 

a) vznik a náplň pojmu byrokracie v osmnáctém století, teoretické uchopení problematiky byrokracie na sklonku raného novověku
b) normy, předpisy a ideální zobrazení postavy a práce úředníka
c) otázka vzdělání úřednictva ve vztahu k jeho kariéře, specializace jednotlivých úředních postů a vzniku nových, ryze osvícenských funkcí, vliv vzdělání na kariérní postup
d) konkurzy na úřední místa, logika a argumentace výběru uchazečů
e) hodnocení úředníků, schopnosti, píle a jejich chování v úřadě i mimo něj, rodinné zázemí, „vyhoření“, alkoholismus, hráčská vášeň
f) pracovní vztahy, zpronevěry, korupce a jejich vyšetřování
g) sociabilita úředníků, jejich vzájemné osobní a rodinné propojení a formování úřednických dynastií, účast v zednářských lóžích, učených společnostech, případná úřednická korespondence a korespondenční sítě, jejich propojení se zahraničím a zapojení se do nadstátní "Republiky učených-Republiky úředníků", jak bychom ji mohli nazvat
h) reprezentace úředníků ve veřejném prostoru, jejich místo v kolektivní paměti českých měst a venkova, postava úředníka v narativních pramenech 18. století.

 

Název Vámi navrženého příspěvku včetně podrobného abstraktu pošlete prosím do 30. září 2017 pořadatelům konference:


Martina Ondo Grečenková – Martina.OndoGrecenkova[at]fhs.cuni.cz)
Jiří Hrbek – hrbek[at]hiu.cas.cz
Tomáš Sterneck – sterneck[at]hiu.cas.cz 

6. bienale ČSVOS k 300. výročí narození „císařovny-královny“ Marie Terezie

Marie Terezie (1717-1780)

 

  

„Osvícená“ panovnice z donucení?

Tereziánské reformy
a společnost v českých zemích
(1740–1780)

 

12. - 13. května 2017

ÚČL AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha 1

zasedací místnost, vchod B, 3. patro

 

V české historiografii patří období vlády císařovny-královny Marie Terezie (1717-1780), od jejíhož narození uplyne 13. května příštího roku přesně 300 let, k tématům spíše kontroverzním. 

V rámci již VI. bienále Společnosti pro výzkum 18. století bychom se rádi zamysleli nad některými aspekty tereziánské epochy i osobnosti samotné panovnice.

 

 

Konference se bude zabývat těmito tématickými okruhy:

 

I.  MARIE TEREZIE: CÍSAŘOVNA, KRÁLOVNA A JEJÍ OBRAZ(Y)

II.  S/PRÁVNÍ RÁMEC TEREZIÁNSKÝCH REFOREM 

III.  VENKOV A REFORMY

IV.  NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKEVNÍ SPRÁVA V DOBĚ REFOREM (I)

V.  NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKEVNÍ SPRÁVA V DOBĚ REFOREM (II)

VI. SNAHY O ZLEPŠENÍ HOSPODÁŘSKÉHO STAVU ZEMĚ

VII.  ŠKOLSKÉ REFORMY

VIII.  REFORMA KAŽDODENNOSTI – KAŽDODENNOST REFORMY

 

V pátek, 12.5., se bude od 16 do cca. 18h konat valná hromada České společnosti pro výzkum 18. století vč. volby nového výboru.

 

Detailní program bienále najdete zde.

 

Lenka Horáková upozorňuje na bratislavská Studia Bibliographica Posoniensia

 

Sborník k dějinám knihy, který vydává Univerzitná knižnica v Bratislave, vychází jak tiskem tak i online.


Studia Bibliographica Posoniensia

Studia Bibliographica Posoniensia 2016.

Ed. Miriam Poriezová. ISBN 978-80-89303-52-6, 176 s.

 

Předkládané číslo sborníku Studia Bibliographica Posoniensia je zaměřené na osoby, které působily v prostředí knižního trhu, zabývaly se vydáváním knih, jejich distribucí a prodejem v období od humanismu až do 20. století. V první části sborníku se setkáváme s příspěvky, které popisují soukromý i profesní život těchto osobností, některé studie mají obecnější charakter, jsou věnované produkci novin a časopisů. Příspěvky ve druhé části sborníku se tematicky váží k osobnosti Ľudovíta Štúra. Všechny příspěvky mají vysokou úroveň. Díky tomu, že autoři pracovali jak s odbornou literaturou, tak s prameny, přináší spoustu nových poznatků.

Conrad, Marcus: Verlegerische Interessen udn unternehmerische Profilierung – zur Programmstrategie des Verlags Johann Justinus und Johann Jacob Gebauer

Autor ve svém příspěvku popisuje dějiny významné německé tiskárny Gebauer-Schwetschke působící v univerzitním městě Halle. Chod tiskárny sleduje od jejího vzniku v r. 1733, kdy tiskárnu koupil zakladatel této firmy Johann Justinus Gebauer, popisuje činnost v období dalšího majitele – jeho syna Johanna J. Gebauera a po jeho smrti v r. 1818 spojení s tiskárnou Carla Augusta Schwetschkeho, až do znárodnění ve 40. letech 20. století. V příspěvku jsou popsány rozmanité archivní prameny, s nimiž autor pracoval.

Granasztói, Olga: Trapped in networks: The aktivity of Ignác Anton Strohmayer, freemason, informant, and bookseller, between 1782 and 1793

Autorka se ve svém příspěvku zabývá osobností Ignáce Antona Strohmayera, knihkupce v Pešti, Budíně a v Košicích. Díky jeho archivní pozůstalosti zachycuje jeho činnost v letech 1785 – 1793. Působil jako svobodný zednář, který díky svým kontaktům působil jako informátor policie. Mimo jiné pomáhal vydávat politické pamflety, zároveň ale o jejich autorech donášel policii. Hodně se zadlužil, v roce 1793 spáchal sebevraždu.

Heilandová, Lucie: Brněnské knihkupectví a tiskárna BUSCHAK & IRRGANG

Autorka se ve své studii zabývá dějinami společnosti BUSCHAK & IRRGANG, a to od jejího vzniku v roce 1848, kdy Ferdinand Buschak a Friedrich Irrgang společně založili knihkupectví až do roku 1945, kdy došlo k jejímu znárodnění. Společnost postupně rozšířila svou činnost a zahrnovala vydavatelství, tiskárnu a další, díky čemuž patřila od 2. polovině 19. století k předním brněnským polytechnickým podnikům.

Boboková, Ivana: Karl Weiß Schrattenthal – prešporský vydavateľ a literárny kritik na prelome 19. a 20. storočia

Ivana Boboková nám ve svém příspěvku přiblížila osobnost spisovatele a vydavatele Karla Weiße Schrattenthala.V úvodní části je popsán jeho životopis, pak se už autorka zabývá jeho novinářskou a zejména vydavatelskou činností, neboť Karl Weiß proslul především tím, že podporoval vydávání chudých autorů a literatury psané ženami.

Blašková, Eleonóra: Kníhkupecká rodina Vitézovcov jako organizátor hudobného života v Košiciach. Dva albumy koncertov v hoteli Schalkház z rokov 1875 – 1943

Příspěvek Eleonóry Blaškové nás seznamuje s pestrým hudebním životem v Košicích, a to prostřednictvím dvou knihkupců - Antona Adolfa Vitéza a jeho synovce Alexandra (Sándora). Oba v rámci svého obchodu mimo jiné prodávali vstupenky na koncerty vážné hudby a pomáhali také tyto koncerty organizovat. Díky dvěma zachovaným albům s koncertními programy, s nimiž autorka pracovala, se dozvídáme více o skladbě pravidelně pořádaných koncertů.

Perleczká, Zita: Peter Pázmáň a začiatky vzdelávania žien v Uhorsku

Autorka nám přibližuje zajímavé téma, a to vzdělávání žen v Uhersku na konci 16. a v 17. století, které je úzce spjato s osobou Petera Pázmáňe. Tento významný představitel rekatolizace velice podporoval vzdělávání dívek, této problematice věnoval některá svá kázání a zasadil se o počátky působení řádu anglických pannen v Bratislavě.

Kačírek, Ľuboš: Prouhorské slovenské časopisy v 60. a 70. rokoch 19. storočia

V tomto příspěvku nám autor podává přehled novin, které vycházely ve slovenštině ve sledovaném období v Budapešti. Klade je do souvislosti s politickým děním v Uhersku a se slovenským národnostním hnutím 2. poloviny 19. století.

Pavelková, Jindra: Počátky odborné revue Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens

Krátká studie pojednává o vzniku odborného časopisu Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens, který začal vycházet v Brně v roce 1880 a jehož redaktorem byl až do roku 1910 rajhradský knihovník a archivář Maurus Kinter. Poté převzalo redakci arciopatství sv. Petra v Salcburku.

Frankovičová, Lenka: Slovenská knižná produkcia na začiatku 20. storočia z hľadiska čitateľského zázemia a názorov predstaviteľov národného hnutia

Autorka příspěvku popisuje špatné podmínky pro vydávání knih ve slovenštině počátkem 20. století, které byly dány národností situací ve slovenské části Uher, dále nízkou gramotností slovensky mluvícího obyvatelstva a také tím, že slovenská inteligence dávala přednost maďarské literatuře. Slovenská literatura byla spíše zábavného laciného charakteru, neměla za úkol vzdělávat.

Navarová, Bronislava: Štúr o kalendároch versus kalendáre o Štúrovi

Příspěvek pojednává o kalendářích, tiscích, které měly své důležité postavení v rámci knižní produkce 19. a první poloviny 20. století. V tomto případě jsou sledovány v úzké souvislosti s osobností Ľudovíta Štúra. Na jeho dochované korespondenci je ukázáno, že jim přikládal poměrně velký význam mezi ostatní knižní produkcí. Sám do nich přispíval, v pozdějších ročnících je v nich možné nalézt články přibližující osobnost Ľ. Štúra.

Kiss, László: Okolnosti smrti Ľudovíta Štúra z pohľadu historika medicíny

Autor popisuje ve své studii poslední dny života slovenského buditele Ľudovíta Štúra, konkrétně od 22. prosince 1855, kdy se postřelil do nohy do 12. ledna 1856, kdy na následky zranění zemřel. Snaží se přesněji popsat příčiny smrti z hlediska dnešní medicíny.

Pytlová, Zlatica – Lechner, Dušan: Knižnica slovanského ústavu v Bratislave – osudy a príbehy

Příspěvek nás seznamuje s Knihovnou Slovanského ústavu v Bratislavě, s okolnostmi jejího vzniku, s jejím vývojem a se skladbou fondu.

 

Mgr. Lenka Horáková, Ph.D.                                   

Katedra pomocných věd historických a archivnictví 

Univerzita Hradec Králové