Lenka Horáková upozorňuje na bratislavská Studia Bibliographica Posoniensia

 

Sborník k dějinám knihy, který vydává Univerzitná knižnica v Bratislave, vychází jak tiskem tak i online.


Studia Bibliographica Posoniensia

Studia Bibliographica Posoniensia 2016.

Ed. Miriam Poriezová. ISBN 978-80-89303-52-6, 176 s.

 

Předkládané číslo sborníku Studia Bibliographica Posoniensia je zaměřené na osoby, které působily v prostředí knižního trhu, zabývaly se vydáváním knih, jejich distribucí a prodejem v období od humanismu až do 20. století. V první části sborníku se setkáváme s příspěvky, které popisují soukromý i profesní život těchto osobností, některé studie mají obecnější charakter, jsou věnované produkci novin a časopisů. Příspěvky ve druhé části sborníku se tematicky váží k osobnosti Ľudovíta Štúra. Všechny příspěvky mají vysokou úroveň. Díky tomu, že autoři pracovali jak s odbornou literaturou, tak s prameny, přináší spoustu nových poznatků.

Conrad, Marcus: Verlegerische Interessen udn unternehmerische Profilierung – zur Programmstrategie des Verlags Johann Justinus und Johann Jacob Gebauer

Autor ve svém příspěvku popisuje dějiny významné německé tiskárny Gebauer-Schwetschke působící v univerzitním městě Halle. Chod tiskárny sleduje od jejího vzniku v r. 1733, kdy tiskárnu koupil zakladatel této firmy Johann Justinus Gebauer, popisuje činnost v období dalšího majitele – jeho syna Johanna J. Gebauera a po jeho smrti v r. 1818 spojení s tiskárnou Carla Augusta Schwetschkeho, až do znárodnění ve 40. letech 20. století. V příspěvku jsou popsány rozmanité archivní prameny, s nimiž autor pracoval.

Granasztói, Olga: Trapped in networks: The aktivity of Ignác Anton Strohmayer, freemason, informant, and bookseller, between 1782 and 1793

Autorka se ve svém příspěvku zabývá osobností Ignáce Antona Strohmayera, knihkupce v Pešti, Budíně a v Košicích. Díky jeho archivní pozůstalosti zachycuje jeho činnost v letech 1785 – 1793. Působil jako svobodný zednář, který díky svým kontaktům působil jako informátor policie. Mimo jiné pomáhal vydávat politické pamflety, zároveň ale o jejich autorech donášel policii. Hodně se zadlužil, v roce 1793 spáchal sebevraždu.

Heilandová, Lucie: Brněnské knihkupectví a tiskárna BUSCHAK & IRRGANG

Autorka se ve své studii zabývá dějinami společnosti BUSCHAK & IRRGANG, a to od jejího vzniku v roce 1848, kdy Ferdinand Buschak a Friedrich Irrgang společně založili knihkupectví až do roku 1945, kdy došlo k jejímu znárodnění. Společnost postupně rozšířila svou činnost a zahrnovala vydavatelství, tiskárnu a další, díky čemuž patřila od 2. polovině 19. století k předním brněnským polytechnickým podnikům.

Boboková, Ivana: Karl Weiß Schrattenthal – prešporský vydavateľ a literárny kritik na prelome 19. a 20. storočia

Ivana Boboková nám ve svém příspěvku přiblížila osobnost spisovatele a vydavatele Karla Weiße Schrattenthala.V úvodní části je popsán jeho životopis, pak se už autorka zabývá jeho novinářskou a zejména vydavatelskou činností, neboť Karl Weiß proslul především tím, že podporoval vydávání chudých autorů a literatury psané ženami.

Blašková, Eleonóra: Kníhkupecká rodina Vitézovcov jako organizátor hudobného života v Košiciach. Dva albumy koncertov v hoteli Schalkház z rokov 1875 – 1943

Příspěvek Eleonóry Blaškové nás seznamuje s pestrým hudebním životem v Košicích, a to prostřednictvím dvou knihkupců - Antona Adolfa Vitéza a jeho synovce Alexandra (Sándora). Oba v rámci svého obchodu mimo jiné prodávali vstupenky na koncerty vážné hudby a pomáhali také tyto koncerty organizovat. Díky dvěma zachovaným albům s koncertními programy, s nimiž autorka pracovala, se dozvídáme více o skladbě pravidelně pořádaných koncertů.

Perleczká, Zita: Peter Pázmáň a začiatky vzdelávania žien v Uhorsku

Autorka nám přibližuje zajímavé téma, a to vzdělávání žen v Uhersku na konci 16. a v 17. století, které je úzce spjato s osobou Petera Pázmáňe. Tento významný představitel rekatolizace velice podporoval vzdělávání dívek, této problematice věnoval některá svá kázání a zasadil se o počátky působení řádu anglických pannen v Bratislavě.

Kačírek, Ľuboš: Prouhorské slovenské časopisy v 60. a 70. rokoch 19. storočia

V tomto příspěvku nám autor podává přehled novin, které vycházely ve slovenštině ve sledovaném období v Budapešti. Klade je do souvislosti s politickým děním v Uhersku a se slovenským národnostním hnutím 2. poloviny 19. století.

Pavelková, Jindra: Počátky odborné revue Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens

Krátká studie pojednává o vzniku odborného časopisu Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens, který začal vycházet v Brně v roce 1880 a jehož redaktorem byl až do roku 1910 rajhradský knihovník a archivář Maurus Kinter. Poté převzalo redakci arciopatství sv. Petra v Salcburku.

Frankovičová, Lenka: Slovenská knižná produkcia na začiatku 20. storočia z hľadiska čitateľského zázemia a názorov predstaviteľov národného hnutia

Autorka příspěvku popisuje špatné podmínky pro vydávání knih ve slovenštině počátkem 20. století, které byly dány národností situací ve slovenské části Uher, dále nízkou gramotností slovensky mluvícího obyvatelstva a také tím, že slovenská inteligence dávala přednost maďarské literatuře. Slovenská literatura byla spíše zábavného laciného charakteru, neměla za úkol vzdělávat.

Navarová, Bronislava: Štúr o kalendároch versus kalendáre o Štúrovi

Příspěvek pojednává o kalendářích, tiscích, které měly své důležité postavení v rámci knižní produkce 19. a první poloviny 20. století. V tomto případě jsou sledovány v úzké souvislosti s osobností Ľudovíta Štúra. Na jeho dochované korespondenci je ukázáno, že jim přikládal poměrně velký význam mezi ostatní knižní produkcí. Sám do nich přispíval, v pozdějších ročnících je v nich možné nalézt články přibližující osobnost Ľ. Štúra.

Kiss, László: Okolnosti smrti Ľudovíta Štúra z pohľadu historika medicíny

Autor popisuje ve své studii poslední dny života slovenského buditele Ľudovíta Štúra, konkrétně od 22. prosince 1855, kdy se postřelil do nohy do 12. ledna 1856, kdy na následky zranění zemřel. Snaží se přesněji popsat příčiny smrti z hlediska dnešní medicíny.

Pytlová, Zlatica – Lechner, Dušan: Knižnica slovanského ústavu v Bratislave – osudy a príbehy

Příspěvek nás seznamuje s Knihovnou Slovanského ústavu v Bratislavě, s okolnostmi jejího vzniku, s jejím vývojem a se skladbou fondu.

 

Mgr. Lenka Horáková, Ph.D.                                   

Katedra pomocných věd historických a archivnictví 

Univerzita Hradec Králové                                       

Konference Bratislavského okrašlovacího spolku ke 300. narozeninám panovnice Marie Terezie

Marie Terezie (1717-1780)

 

 

 

Vitam et Sanguinem. Mária Terézia a Uhorsko 1740—1780

 

Vedecká konferencia o panovníčke Márii Terézii a období jej panovania v Uhorsku s medzinárodnou účasťou.

 

21.—22. júna 2017 na Bratislavskom hrade

 

 

Pri príležitosti 300. rokov narodenia Márie Terézie organizuje Bratislavský okrášlovací spolok v spolupráci s poprednými vedeckými inštitúciami.

Dlhé a úspešné obdobie panovania Márie Terézie v Uhorsku patrilo k prelomovým z viacero hľadísk. Na pripravovanej konferencii sa chceme zamerať na nasledujúce okruhy tém:

Osobnosť Márie Terézie, každodennosť v živote jej rodiny
Politické dejiny: Vzťah Márie Terézie a uhorskej šľachty
Sociálne dejiny: Zmeny v postavení sociálnych vrstiev obyvateľstva, národnostné zloženie obyvateľstva, populačný a ekonomický rozmach slovenského etnika v Uhorsku.
Hospodárske dejiny: Význam baníctva v ekonomike Horného Uhorska, reformy v poľnohospodárstve, manufaktúry
Vojenské dejiny: Zmeny vo vojenstve počas panovania Márie Terézie, vznik elitnej šľachtickej tzv. Nóblgardy
Dejiny architektúry a umenia: Stavebná činnosť a kultúrny mecenát
Hudba a divadlo v tereziánskom období

Prípravný výbor konferencie:
Maroš Mačuha, Bratislavský okrášľovací spolok
Frederik Federmayer, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, ročenka WOCH
Štefan Hrivňák, Archív mesta Bratislavy
Marián Babirát, Štátny archív v Bratislave
Ivana Červenková, Slovenský národný archív
Martina Orosová, Pamiatkový úrad SR
Daniel Hupko, Múzeum mesta Bratislavy
Tomáš Surý, Vysoká škola múzických umení

Podujatie sa koná ako vedecká časť Korunovačných slávností, ktoré budú 23.—25. júna 2017. Súčasťou bude aj baroková kratochvíľa v obnovenej tereziánskej záhrade na Bratislavskom hrade.

 

Prihlášky a info: macuha[at]krasnabratislava.sk, +421 907368024

 

 

Nová kniha o protestantské společnosti pozdního osvícenství

 

Sixtus Bolom-Kotari: Svoboda svědomí –Michael Blažek
Superintendent Michael Blažek a protestantská společnost pozdního osvícenství

 

Práce historického ústavu AV ČR, Opera instituti historici Pragae, řada/series A–Monographia, svazek/volumen 74, Praha, Historický ústav, Matice moravská 2016, 568 s.

 

ISBN 978-80-7286-286-3, vázaná vazba, 568 stran, 582 Kč

 

Tématem publikace je reformovaná církev jako živoucí organismus v kontextu své doby. Její nejvyšší představitel na Moravě se v sedmi kapitolách stává průvodcem při budování nových evangelických komunit. Ve svém úřadu zaštiťuje úsilí o nejen deklarovanou, ale i prožitou svobodu svědomí, která neměla být omezena na bohoslužbu a kostel. Měla patřit též chalupám, salonům, čtenářským společnostem i zednářským lóžím. Církev ve vztazích reprezentují příbuzenské sítě, evangelické umění nebo tajná korespondence iluminátů. Příběhy společnosti, seskupené okolo protestantských církví, přecházejí přes hranice náboženské, sociální i hranice zemí. Evangelíci, vyvedení na začátku osmdesátých let 18. století Tolerančním patentem císaře Josefa II. z ilegality, se přes četné překážky podíleli na hospodářském a kulturním vzestupu českých zemí.

 

Vyšla nová kniha Veroniky Čapské

Čapská - Mezi texty a textiliemi

 

Veronika Čapská: Mezi texty a textiliemi.

Dolní Břežany: Scriptorium 2016

 

ISBN 978-80-88013-33-4, vázaná, 328 stran, 250 Kč

 

Kniha přináší nové, interdisciplinárně ukotvené, interpretace textů a předmětů hmotné kultury spjatých s generací dědiců Františka Antonína Šporka, v pozadí jejichž vzniku a oběhu často stály procesy kulturních přenosů a dárcovské vazby (jako patronace či směna). Monografie také vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském Sonnenburgu. Kniha tak představuje určitou bilanci a výrazný posun ve (swéerts-)šporkovském bádání. Publikace je vybavena bohatým obrazovým materiálem - 29 barevných a 7 černobílých vyobrazení -, a také rejstříkem.

 

Obsah najdete zde.

Vyšla nová kniha Evy Hajdinové

Čapská - Mezi texty a textiliemi

 

Eva Hajdinová: Z cesty své nesejdeme. Osudy východočeských a hornolanguedockých protestanských komunit v 18. století.

Dolní Břežany: Scriptorium 2016

 

ISBN 978-80-88013-26-6, vázaná, 496 stran, 429 Kč

 

Monografie přináší srovnání života komunit tajných nekatolíků na dvou odlišných místech Evropy v 18. století - ve východních Čechách a v jihofrancouzské oblastí Horní Languedoc. I přes velmi rozdílné životní podmínky využívaly obě náboženské skupiny podobné ústupky a kompromisy, stejně jako ofenzivní strategie vůči rekatolizačním silám státu a církve. Autorka se zaměřuje na hledání styčných bodů a rozdílů v rámci konkrétních jevů v životě a zbožnosti východočeských a hornolanguedockých tajných evangelíků. Hlavní témata publikace se dotýkají socioprofesního složení komunit, forem tajných bohoslužebných shromáždění, úlohy a rozdílné míry potřebnosti kazatelů, role přechodových rituálů, knižní kultury či mechanismů distribuce zakázané literatury. Monografii byla vydána společně s Masarykovým ústavem - Archivem AV ČR, v.v.i.

 

Ukázku a obsah najdete zde.

Vyšla monografie Jiřího Brňovjáka Šlechticem z moci úřední

Šlechticem z moci úřední

 

Jiří Brňovják: Šlechticem z moci úřední. Udílení šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780 (=Nobilitas in historia moderna, Tomus 7).

Ostrava: Ostravská univerzita, 2015. 488 s. ISBN 978-80-7464-461-0.

 

Předkládaná monografie se zabývá problematikou úředního procesu poskytování šlechtických titulů na území českých zemí (Čech, Moravy a Slezska) v období let 1705-1780, jež je spojeno s vládou tří habsburských panovníků 18. století - Josefa I., Karla VI. a Marie Terezie. Teritoriální záběr je vymezen tehdejšími hranicemi celého českého státu, přičemž samozřejmě zohledňuje ztrátu většiny Slezska roku 1742 po prohrané první slezské válce s Pruskem. První část monografie je zaměřena na otázku nobilitací a šlechtické titulatury v raněnovověkých českých zemích. Autor v jejím rámci analyzuje na základě konceptu tzv. Adelsrechtu jednotlivé způsoby zisku šlechtického titulu, věnuje se otázce nobilitačních práv českých panovníků, proměnám české šlechtické titulatury zejm. v období od porážky stavovského povstání až do poloviny 19. století a vývoje formálních podmínek příjímání nových členů stavovských obcí (inkolát, slib věrnosti panovníkovi / juramentum fidelitatis / Erbhuldigungs-Eid, revers k zemi). První část monografie je zakončena pojednáním o písemných pramenech, které vznikaly v průběhu úředního procesu udělování šlechtických titulů a potažmo i inkolátu. Druhá část monografie se zabývá analýzou vlastní nobilitační politiky habsburských panovníků ve vymezeném časovém období. Nejprve přináší obecné zhodnocení studovaného souboru nobilitačních kauz, poté se zabývá podmínkami a předpoklady úspěšného zisku šlechtického titulu (zejména typologií zásluh a potřebnými osobními či rodovými kvalitami) a shrnuje základní okruhy motivů podaných žádostí o české šlechtické tituly. Předposlední kapitola druhé části je věnována otázkám konfliktů mezi obsahem podávaných žádostí šlechtické tituly a představami panovníka resp. jeho kanceláře, které byly často velmi silně ovlivňovány dobovou státní politikou (merkantilismus a státní finance, náboženství, kritika nebo podpora zásad stavovství apod.). Poslední kapitola shrnuje získané poznatky o heraldické stránce studovaných nobilitačních řízení a pokouší se tak postihnout zásadní rysy české barokní heraldiky.

 

Části knihy v podobě PDF najdete zde.